HISTORIE SERIÁLU
Pod názvem Rodinka aneb Byli jsme a budem dvojice herců Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse byl poprvé vysílán 1. října 1991 na Rádiu Golem 90,3 MHz. Jedná se o seriál situačních mikrokomedií, který je založen na improvizaci autorské dvojice. Díly byly zpravidla točeny bez střihu v jedné smyčce. Dramaturgicky s dvojicí autorů spolupracoval Jan Czech, Eva Vrtišková a Marko Milanovič.[1] O režii se staral Ivan Holeček.[2] Průměrná délka jedné epizody u starších dílů se pohybovala v rozmezí 15-17 minut, od dílu 620 byla délka dílů zkrácena na cca 13-15 minut. V roce 2019 byly díly dále zkráceny na cca 5 min. Nejkratším dílem seriálu je 1073. Novoroční přípitek (2:22), nejdelším je 481. Silvestr (25:55).
1986
POČÁTKY
Rozhlasovou spolupráci Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse inicioval dramaturg a publicista Jan Czech, který od počátku 80. let působil v Československém rozhlasu. První hrou postavenou na jejich improvizaci byla Piš, ptej, slyš. Následovala série rozhlasových scének a improvizovaných her v režii Ivana Holečka, které zásadně formovaly vzájemnou tvůrčí spolupráci a staly se základem pro budoucí vznik "nekonečného" seriálu Rodinka aneb Byli jsme a budem (Tlučhořovi).
1989
HOVORY O NIČEM
Přímým předchůdcem Tlučhořovic rodinky byla čtyřdílná hra Besedy u umakartového stolu aneb Hovory ničem, vzniklá v Československém rozhlasu v době, kdy byl Jan Czech jmenován jeho ředitelem
(1989–1990). V této hře se poprvé objevila jedna z hlavních postav, Božena Tlučhořová a částečně byly naznačeny i charaktery dalších, byť pod jinými jmény.
1991
PRVNÍ VYSÍLÁNÍ
Rozhlasovou spolupráci Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse inicioval dramaturg a publicista Jan Czech, který od počátku 80. let působil v Československém rozhlasu. První hrou postavenou na jejich improvizaci byla Piš, ptej, slyš. Následovala série rozhlasových scének a improvizovaných her v režii Ivana Holečka, které zásadně formovaly vzájemnou tvůrčí spolupráci a staly se základem pro budoucí vznik "nekonečného" seriálu Rodinka aneb Byli jsme a budem (Tlučhořovi).
Rozhlasovou spolupráci Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse inicioval dramaturg a publicista Jan Czech, který od počátku 80. let působil v Československém rozhlasu. První hrou postavenou na jejich improvizaci byla Piš, ptej, slyš. Následovala série rozhlasových scének a improvizovaných her v režii Ivana Holečka, které zásadně formovaly vzájemnou tvůrčí spolupráci a staly se základem pro budoucí vznik "nekonečného" seriálu Rodinka aneb Byli jsme a budem (Tlučhořovi).